Pro některé živnostníky a malé podnikatele je možnost splácet daňové povinnosti prostřednictvím měsíčních paušálních plateb výhodná díky snadné administraci a potenciálním finančním úsporám. Avšak v nadcházejícím roce dochází k dalšímu zvýšení těchto měsíčních paušálních plateb. Jaké jsou klíčové aspekty a výhody paušální daně v roce 2024? A v jakých situacích se její využití skutečně vyplatí?

V rámci měsíční paušální daně pro OSVČ jsou zahrnuty všechny hlavní daňové povinnosti – to zahrnuje daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění. Tento systém umožňuje živnostníkům pokrýt všechny tyto povinnosti jedinou měsíční platbou, eliminující potřebu podávat samostatné daňové přiznání nebo jiné související dokumenty.

Podmínky pro paušální daň

Možnost uhradit daňové povinnosti prostřednictvím měsíční paušální daně je vyhrazena pro OSVČ, kteří splňují specifické podmínky definované v § 2a) a § 7a) zákona o dani z příjmu č.586/1992. Mezi klíčové podmínky patří, že živnostníci nesmí

• mít současně příjem ze zaměstnání, na který se vztahuje daň z příjmu ze závislé činnosti
• nesmí být plátci DPH
• jejich příjem z kapitálového majetku, pronájmu nebo jiných zdanitelných zdrojů nesmí překročit 50 tisíc korun ročně.

Vyšší limit pro DPH od roku 2023

Pro samostatně výdělečně činné osoby (OSVČ) zvažující možnost využití systému paušální daně bylo zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH na 2 miliony korun od roku 2023 významným legislativním krokem. Toto zvýšení z předchozího limitu 1 milion korun vedlo k zavedení tří rozdílných režimů paušální daně. V přiložené tabulce jsou uvedeny měsíční platby paušální daně pro aktuální a následující rok. Při stanovování částek pro rok 2024 se předpokládá, že všechny navrhované změny, jako je například nový výpočet minimálního sociálního pojištění, úspěšně projdou legislativním procesem.

Výše paušální daně, kterou platí OSVČ, je určena na základě příjmu dosaženého v předcházejícím daňovém období, a také v závislosti na typu činnosti, kterou OSVČ vykonává.

Pro OSVČ existují tři hlavní kategorie paušální daně založené na jejich ročním příjmu a typu vykonávané činnosti:

• První pásmo se týká těch OSVČ, jejichž roční příjmy nepřesahují 1 milion korun, stejně jako těch, kteří mají příjmy do 1,5 milionu korun a alespoň 75 % z nich pochází z činností, u kterých lze uplatnit 80 % nebo 60 % výdajový paušál. Tato kategorie zahrnuje také OSVČ s příjmem do 2 milionů korun, pokud alespoň 75 % jejich příjmů pochází z činnosti s možností uplatnění 80 % výdajového paušálu.
• Druhé paušální pásmo je určeno pro OSVČ s ročními příjmy mezi 1 a 1,5 milionu korun bez ohledu na typ činnosti, a také pro ty, jejichž příjmy dosahují až 2 miliony korun, pokud alespoň 75 % těchto příjmů pochází z činností, u kterých lze aplikovat 80 % nebo 60 % výdajový paušál.
• Třetí pásmo je pak dostupné pro ostatní OSVČ s ročním příjmem do 2 milionů korun, kteří nespadají do prvních dvou kategorií.

Paušální daňový režim se může vyplatit pro samostatně výdělečně činné osoby (OSVČ), pokud by jejich skutečné daňové zatížení přesahovalo celkovou roční částku paušální daně. Tento režim je vhodný i pro ty OSVČ, které dávají přednost minimální administrativě a jednoduchosti plánování financí, i když to může znamenat mírně vyšší daňové náklady.

Jak vstoupit do paušálního režimu?

Pro vstup do paušálního daňového režimu musí samostatně výdělečně činné osoby (OSVČ) podat oznámení pomocí předepsaného formuláře od Ministerstva financí. Toto oznámení je nutné podat nejpozději do desátého dne začátku zdaňovacího období. Paušální daň je poté splatná každý měsíc do dvacátého dne a platba se provádí na účet příslušného finančního úřadu. Pozor, každý úřad má svůj vlastní bankovní účet, proto si pozorně vyhledejte ten správný. Jako variabilní symbol se obvykle používá rodné číslo OSVČ.

K režimu paušální daně se lze pro následující rok přihlásit do středy 10. ledna 2024. Později podaným žádostem nebude ze strany příslušného Finančního úřadu vyhověno. Pokud by chtěl naopak někdo z paušálního režimu vystoupit, může tak udělat do stejného data.

Paušální daň a další vedlejší činnost

Vedlejší samostatná výdělečná činnost se často provozuje souběžně se zaměstnáním, v důchodu nebo během studia. Jak již bylo vyjmenováno v podmínkách pro vstup do paušální daně, zaměstnanci s podnikáním jako vedlejší činností nemohou přejít do tohoto režimu, protože již z příjmů ze zaměstnání odvádějí zálohovou daň. Pro důchodce či studenty podnikající s menším ziskem pak paušální daň nebývá finančně výhodná kvůli jejich specifické situaci a nemožnosti využít případných slev s jejich statutem spojených.

Paušální daň a DPP

V rámci paušálního daňového režimu je možné mít i příjmy, které podléhají srážkové dani. To znamená, že OSVČ mohou mít přivýdělek z dohody o provedení práce (DPP), pokud je z příslušné hrubé odměny odvedena srážková daň. Hrubá odměna z DPP by však měla být do stanoveného limitu (například v aktuálním roce do 10 tisíc korun) a u zaměstnavatele by nemělo být podepsáno prohlášení k dani z příjmu.

Paušální daň a daňové odpočty

Osoby, které se rozhodnou pro paušální daň, již nemohou uplatňovat žádné další daňové slevy nebo odpočty. Celková měsíční platba paušální daně je pevně stanovena a neumožňuje další snížení daňové zátěže – například prostřednictvím odpočtu hypotečních úroků. Platba hypotéky nevede k možnosti získání daňového přeplatku za dané období.

V situaci, kdy OSVČ dočasně přeruší svou podnikatelskou činnost a v průběhu stejného daňového období ji opět obnoví, zůstává v původním pásmu paušální daně, ve kterém byla před přerušením činnosti.

Pokud máte další dotazy ohledně paušální daně, neváhejte nás kontaktovat!

Mějte hezký den!

Za OMAP Finanční skupinu, a.s.
Martin