V naší nové rubrice OMAPák vysvětluje jsme nedávno zlehka „nakousli“ pojmy inflace, deflace a stagflace. Prvně jmenovaný termín INFLACE na nás poslední týdny a měsíce útočí ze všech internetových článků, zpravodajských rubrik a rádiových relací. Její výše byla dle oficiálních zdrojů za měsíc březen 12,7 % – tento údaj je porovnání se stejným měsícem předcházejícího roku. Pojďme si o ní říci něco podrobněji. Souvisí s ní také velice aktivně diskutované kroky České národní banky (ČNB), která má boj s inflací na starosti.
Inflace se často popisuje jako snižování kupní síly peněz. Jednoduchý příklad je, že za stejných 100 Kč jsme si před 10 lety mohli koupit více… rohlíků, piva, banánů – dosaďte dle libosti. Hned ze začátku je třeba zmínit, že kontrolovaná nízká inflace není nic strašného. Naopak. „Zdravá“ inflace je známkou zdravé ekonomiky. Plat či mzda je totiž také cena, cena práce. Zmiňované rohlíky, piva a banány sice stojí více než v minulosti, odměna za práci je však také v porovnání s tímto časovým obdobím vyšší.
ČNB má za svůj hlavní cíl určen tzv. cílování inflace – udržování její hladiny v okolí 2 % ročně. K tomu, aby svého cíle dosáhla, má k dispozici několik nástrojů. Používá je v situacích, kdy je hodnota inflace příliš nízká či nulová, a také ve chvílích, kdy naopak příliš rychle roste – jako nyní. V současné chvíli hraje prim zvyšování vyhlašovaných mezibankovních sazeb, od kterých se následně odvíjí tržní úrokové sazby. O tom ale později.
Důvodů prudkého nárůstu cen zboží a služeb je spousta. Dají se dle definic a makroekonomických teorií všemožně rozdělit. My si pro naše účely půjčíme a vysvětlíme rozdělení na inflaci vnitřní a vnější (dovezenou). Za nejzákladnější makroekonomický graf lze označit střet nabídky a poptávky. Cena roste, pokud je poptávka vyšší než nabídka – krásný příklad nám v současnosti dává trh s nemovitostmi. Pozemků, bytů a rodinných domů je omezené množství a poptávka po nich je vysoká. Logický důsledek je růst jejich ceny. Tuto logiku můžeme použít prakticky ve všech odvětvích. Máme jako společnost v průměru více peněz (růst průměrné mzdy) a zvyšuje se naše poptávka. Takto jsme si popsali naši vnitřní inflaci.
Vnější inflace funguje stejně, ale vychází z růstu cen a poptávky po zboží a službách, které v ČR nemáme či jich máme málo a musíme je dovážet – opět nejaktuálnější je ropa, zemní plyn, energie. Zde je již proměnných mnohem více a žijeme v době, která poskytla faktory pro novodobou historii unikátní – např. COVID či válka na Ukrajině. Zde narážíme na nejsilnější faktory všeobecného růstu cen. Jelikož se rostoucí ceny pohonných hmot a energií promítají do procesu výroby celé ekonomiky, uzpůsobují úměrně své ceny všichni prodejci. Jedná se o jednoduché vysvětlení a realita je mnohem komplexnější, ale k tomu tento článek neslouží.
Reakcemi příslušných orgánů na inflaci jsou například:
Poslaneckou sněmovnou čerstvě schválené snížení spotřební daně na benzín a naftu = snaha o snížení „plošného nákladu“ výrobců. Bohužel se tento krok do budoucna nutně promítne do vyššího zadlužení státu.
Zvyšování úrokových sazeb ČNB. Tento krok pozorujeme již od července loňského roku a v současnosti byla základní sazba (tzv. 2T repo sazba) navýšena od 1.4. na 5 %. Důvodem může být např. snaha o plošné krocení poptávky (nebudeme si půjčovat, budeme kupovat méně – nebezpečí utlumení ekonomiky), ale hlavně je to snaha o boj s vnější inflací. Teorie říká, že vyšší úrokové sazby by měly nalákat zahraniční investory k ukládání svých úspor u nás a tím také zvýšit poptávku po české koruně. Ta by měla v důsledku vyšší poptávky posílit a dovážené artikly by měly být díky tomu levnější. Mírné posílení měny nastalo, ale rozhodně ne takové, které by mělo mít nějaký zásadní pozitivní vliv na vývoj cen.
Na téma inflace bychom se mohli rozepsat na dalších x stránek a výše sepsaný text je jen lehkým vhledem do aktuální situace na našem trhu. Zároveň jsme nechtěli příliš zabředávat do ekonomických teorií či spekulovat nad kroky ČNB či budoucím vývojem situace. Snad jsme vám v chápání inflace alespoň trošku pomohli.
Co však ze současné vyplývá nad slunce jasně je potřeba ochrany finančních prostředků před jejich znehodnocením. Toho můžeme dosáhnout pouze jejich investováním, což je téma, na které si troufneme mnohem radši, než na predikce o sazbách či inflaci. Pokud pociťujete potřebu své peníze ochránit a chcete v tomto ohledu poradit, neváhejte se obrátit na nás.
